O Vánocích potřebuje idea dostat tělo, míní evangelický farář, poslanec a vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek (Unie svobody). V předvánočním čase se 17. prosince 2004 sešel v pražské chráněné kavárně Vesmírna s desítkou členů Národního parlamentu dětí a mládeže (NPDM), aby s nimi rozmlouval nejen o blížících se svátcích s vůní jehličí, cukroví a purpury. Ulicemi v centru města tou dobou jako každoročně proudily davy lidí prahnoucích nakoupit co nejlepší dárky pro své blízké, a tak se tohle téma vlastně samo nabízelo.

    „Když jsem byl mladší, tak jsem odsuzoval řekněme konzumní způsob Vánoc; Jan Burian tehdy zpíval „Už jsou zase Vánoce, ty svátky vkladních knížek…“, zavzpomínal host poslední letošní „Vesmírny“. Vzápětí ale dodal, že na předvánoční shon a mumraj už nepohlíží s takovým despektem jako dřív a že mu vadí čím dál tím míň. Konstatoval, že křesťanské Vánoce může vnitřně slavit, kdo chce. A vedle toho existuje „tžní“ alternativa, zpodobněná „Svatým Klausem“ (Santa Claus) v červené čepici – bůžkem spotřeby a nákupu. „Nemám rád, když se to promíchává, ale když je to takhle hezky odděleno,“ podotkl Sváťa Karásek.

    Vánoce nepokládá jen za duchovní zážitek. Má ostatně za to, že dětem, včetně jeho čtyřleté dcerky, by asi nestačilo říct: Vánoce jsou duchovní svátky, takže se pomodlíme a pak si zazpíváme. „Děti by asi byly trochu naštvané nebo smutné, takže idea potřebuje o Vánocích dostat tělo. Vzpomínám, že když máma pekla bábovku nebo vánoční pečivo, tak celý dům tím byl prosycený a vonělo to… dárky k Vánocům prostě patří.“

    Řeč se však nevedla jen o vánočních svátcích, postupem večera došlo i na další témata. Ředitel kanceláře ČRDM Jiří Zajíc jako moderátor debaty upozornil, že dvě hodiny před jejím začátkem poslanec Karásek ještě jednal ve sněmovně o možnosti zvýšit koncesionářský poplatek za veřejnoprávní Českou televizi. Svatopluk Karásek si myslí, že televize, která z doby komunismu zdědila obrovský areál Kavčích hor, je finančně „podvyživená“, přičemž problém podle jeho názoru netkví v hospodaření ČT. „Nemám pocit, že by jednali nějak rozhazovačně… spíš je to kolos, který potřebuje svou údržbu,“ shrnul poslanec. Za dva a půl roku jeho působení ve sněmovně se prý návrh na zvýšení televizního poplatku stále znovu vrací k projednání, podle Svatopluka Karáska není v parlamentu ze strany opozice dostatečná ochota ČT takto pomoci. „Je to neustálý boj, a televize už skomírá,“ dodal Svatopluk Karásek.

    Diskuse se pochopitelně vedla i o jeho nedávném jmenování vládním zmocněncem pro lidská práva. Signatář Charty 77 Sváťa Karásek připomněl, že lidskými právy se – spíše z praktické stránky – zabývá vlastně celý život. „A jsem rád, že i v politice si můžu tohle svoje políčko najít,“ řekl.Uvítal také, že může navázat na práci svých předchůdců Petra Uhla a Jana Jařaba. Účastníci setkání ve Vesmírně spolu s ním hledali odpovědi na otázky týkající se například vzdělanosti a postavení Romů ve společnosti, a především možností, jak je zlepšit. Tým odborníků z meziresortní komise nyní podle Karáska pracuje na dlouhodobé koncepci, která je zároveň šancí získat pro její naplnění podstatně více peněz než nyní, a to ze zdrojů Evropské unie.. Vládní zmocněnec pro lidská práva upozornil, že v dané oblasti kromě rady pro romské záležitosti fungují i další podobné, například pro práva dítěte, pro menšiny či pro tělesně postižené; dohromady má k dispozici zhruba třicetičlenný tým lidí. „Budu se snažit, aby se plody jejich práce dostaly do našich zákonů, do praxe,“ nastínil svůj úkol Svatopluk Karásek.

    Autor