Radka PáleníkováNávštěvnice Muzea loutkářských kultur v Chrudimi se ani příliš nenamáhala zakrývat svůj údiv. Skutečnost, že je sobota odpoledne a potkává usměvavou učitelku ve společnosti celé její první třídy, té paní prostě vyrazila dech. „Co tady děláte? Vždyť je přece sobota?“ ujistila se, zda si nepopletla dny v týdnu. Ano, opravdu byla sobota. Ještě dobře, že netušila, že o poschodí výš i níž jsou další „podivné“ kantorky, které nestačí mít od pondělí do pátku dětí plné zuby. A co teprve, kdyby zjistila, že ostatní dámy, které vypadaly jako tetičky s početnější rodinou na výletě, jsou knihovnice z dětských oddělení či dokonce ředitelky knihoven! Nemám to té paní za zlé. Nejspíš je pilnou konzumentkou televizního zpravodajství. A tak pod přílivem zpráv o tom, že pokud to nejsou rovnou pedofilové, pak kantoři učí děti většinou jen pro to, aby mohli být brzo odpoledne doma, měli každou chvíli prázdniny a v létě dokonce dva volné měsíce, byla doslova v šoku. Prostě bylo jasné, že netušila, že jsou i lidé, kteří dětem neubližují, ale chodí s nimi ve svém volném čase a zadarmo na výlety. Ano. Jsou takoví a není jich málo. Ale ještě dlouho jich nebude dost.

    Autor