Jsou tábory malé i velké, u lesa či u vody, v chatkách nebo ve stanech. Bývají nejrůznějšího zaměření, děti se na nich mohou naučit rozličným dovednostem. Ač se v mnoha ohledech liší, o to více mají společného – přinášejí spoustu radosti, nezapomenutelné zážitky a nová přátelství. Jaký byl tábor Mládeže Českého červeného kříže, který se v červenci konal ve Zbyslavci u Prachovic?
Zbyslavec je malá vesnička v malebné krajině Železných hor; samotný tábor se nachází na kopci kousek za ní. V parném červencovém dni přijíždí do tábora nečekaná návštěva – kontrola z MŠMT, která má na starost zjistit, zda jsou ministerstvem přidělované dotace řádně využívány. Současně přijíždí i štáb České televize, který natáčí o ministerských kontrolách reportáž. Jedna z vedoucích, provozní i zdravotnice v jednom Anna Altrichová provází skupinu areálem tábora. Ten se skládá z hlavní zděné budovy, kde děti jedí, mají hygienické zázemí a část z nich tam i spí. Kousek dál je louka s dřevěnými chatičkami, kde už zvědavě pokukují děti. V přítomnosti televizní kamery se nijak nestydí a ochotně do mikrofonu odpovídají na otázky redaktora.
Tábor Mládeže ČČK se koná druhým rokem a jeho zaměření je vskutku originální. Děti z pěveckého sboru Klíčenky tady pilně procvičují svůj repertoár a zároveň se učí základům první pomoci – z tohoto na první pohled neobvyklého spojení vychází i samotný název tábora: Doktor Damdidam. „Nevěděli jsme nejdřív, zda propojení zpívání a první pomoci může fungovat, ale nakonec se velmi osvědčilo,“ říká hlavní vedoucí Iva Malinová. Je tu celkem 31 dětí ve věku od 6 do 14 let, které mají na starost čtyři vedoucí. 
V areálu mají současně tábor i zdravotně oslabené děti z Červeného kříže Svitavy. Obě skupiny se zvou na „svoje akce“ a někdy mají i společný program. Je tropické vedro a v táboře zrovna naneštěstí došlo k havárii vody. Vedoucí proto připravili dětem překvapení – je tajně naplánován příjezd chrudimských hasičů, kteří dětem přivezou cisternu, předvedou několik ukázek své činnosti, a hlavně je příjemně zchladí. Letním horkem se řídí i denní program, který nelze přesně naplánovat dopředu – upravuje se podle momentální únavy dětí.
Ani jeden den však děti nevynechají svoje oblíbené zpívání a nácvik písní, které budou tvořit základ nového repertoáru. Nejsou žádnými nováčky, vydali už tři CD a na podzim je čeká několik vystoupení. „Těžiště veškeré činnosti souboru je v charitativní oblasti. Rozdáváme svoji radost ze zpívání těm, kteří ji nejvíce potřebují“, říká Iva Malinová. Dojatě vzpomíná na večer, kdy vedoucí dětem připravili karaoke a kde všichni nadšeně zpívali známé hity a muzikálové melodie. „Měla jsem najednou silný pocit, že to opravdu k něčemu je, znám je od tří let, měla jsem slzy v očích.“ Paní Malinová je zároveň ředitelkou chrudimské mateřské školky, při níž pěvecký sbor působí. Na tábor si bere dovolenou – jí, stejně jako tolika dalším táborovým vedoucím, patří obdiv – spolu s dovolenou věnuje táboru i své nekonečné nadšení a energii.
Důležitou – a nutno říci, že mezi dětmi velmi oblíbenou – částí denního programu je nácvik základů první pomoci. Obvazová technika, tísňové volání, záchrana tonoucího – to a mnoho dalšího si měly děti možnost na táboře vyzkoušet. Například dvanáctero bezpečného pobytu u vody umějí bezchybně odříkat téměř všichni. Také při zkoušení tísňového volání obstály děti podle vedoucích na jedničku. Návštěva dostala možnost zhlédnout, jak děti nacvičují první pomoc – navzájem si měření rychlost tepu, sledují životní funkce nebo si obvazují „zlomené“ končetiny. Od hlavy až k patě ovázaný malý táborník vzbuzuje všeobecné veselí…
Návštěva se chýlí ke konci, kontrola z ministerstva je spokojena a děti se těší, až se uvidí večer v televizi. Na rozloučenou všem společně zazpívají a jejich písničky hladí po duši.
