crdmČtenářům serveru Adam v novém seriálu představujeme tváře České rady dětí a mládeže – jejího představenstva, kanceláře i redakčního centra. Dozvíte se například, jak se v ČRDM ocitli, co jim práce s dětmi a mládeží a v oblasti neziskového sektoru přináší nebo co rádi dělají ve svém volném čase. Tentokrát se představí místopředseda ČRDM Ondřej Šejtka, člen představenstva Josef Výprachtický a webmaster serveru Adam.cz Petr Molka.

    Ondřej ŠejtkaOndřej Šejtka, místopředseda ČRDM

    Narodil jsem se před 22 lety v Praze. Někdy kolem 10. roku svého života jsem začal jezdit na tábor. Tím to vlastně všechno začalo. Celá ta parta lidí ze Žižkova mi k srdci přirostla natolik, že jsem s nimi prožil tábory nejen jako dítě, ale později jako instruktor a dnes i jako vedoucí. Tábořiště máme již 15 let stejné, a to u Bělčic, nedaleko Blatné v jižních Čechách. Každý rok si tam užíváme tři neděle klidu, pohody a hlavně spousty legrace.

    Není to tak dlouho, co jsme si říkali: „Pojďme dělat víc, nejen výpravy a tábor, pojďme dělat i oddílovky…“, do jisté míry mě ovlivnily návštěvy CVVZ. To nadšení mě i ostatní pohltilo natolik, že jsme se začali zajímat, u jaké organizace se budeme rozvíjet. Tomíci se na první pohled zdáli jako správná volba… a taky že jo! Vznikl TOM 210 01 S.T.A.N. Praha 3. Z dřívějších dob jsme si ponechali označení S.T.A.N., což znamenalo a snad stále znamená: Sdružení táborníků a (jiných) nadšenců. Věnujeme se hlavně turistice. Kromě oddílovek vyrážíme každý měsíc blíže či dále od Prahy a zažíváme velká dobrodružství. V létě pak tři neděle na táboře. Děti v oddíle jsou věkově smíšené, většinou mezi 8 a 16 lety, máme tam holky i kluky. Teď už to bude téměř půl roku, co jsem se poprvé viděl s Tomášem Novotným, a za tu dobu si opravdu nemohu stěžovat, ba naopak jen chválit, chválit a chválit. Prostě u tomíků je nám fajn.

    Když ke mně doputovala nabídka, abych šel do národní rady, v hlavě mi neustále hučelo: „Pojď dělat víc…“ – a tak jsem na to kývnul. Budu se rozhodně snažit, abych byl v radě co platný, a doufám, že to taky trochu pomohu posunout alespoň o kousek kupředu.

    Co dělám, když neplánuji oddílovku? Běhám na hřišti za balónem, někdy i střílím góly. Hraji národní házenou za jeden žižkovský klub. Házené jsem se začal věnovat také někdy v dobách, kdy jsem poprvé vyrazil na tábor, tuším, že to bude již 13 let. Někdy na hřišti běhám s míčem, někdy i s píšťalkou (jak málo je rozhodčích…), ale hlavně se věnuji naší nečetné mládeži. Holt nejsme moc atraktivní sport. Když neplánuji schůzku ani neběhám po hřišti, věnuji se jedné krásné „hře“. Tou hrou je tzv. geocaching (čti geokešink). Ve zkratce jde o hledání v přírodě schovaných schránek pomocí navigace GPS. Krabičky jsou schované nejen v přírodě, ale i ve městech nejen České republiky, ale celého světa. Neustále je tedy kam jít, kam vyrazit na výlet a jak se bavit…

    Ondřeji Šejtkovi můžete psát na e-mail burgos@seznam.cz

    Josef VýprachtickýIng. Josef Výprachtický, člen představenstva ČRDM

    Hned od založení ČRDM jsem byl pověřen, abych zastupoval Junák, svaz skautů a skautek; postupně jsem byl 1. místopředsedou, členem představenstva, členem pracovní skupiny Stát.

    Práce v ČRDM, to je především pomoc spolkům a jejich dobrovolníkům, aby mohli svou práci dělat co nejlépe. Vedení oddílu – to je radost z činnosti s dětmi a mladými lidmi – ve výchově vidím smysl života. A v neziskovém sektoru jsou vesměs bezvadní lidé s podobným žebříčkem hodnot, s kterými si rozumím.

    Původním civilním zaměstnáním jsem technik. Elektroinženýr. Vedl jsem oddíl skautů (6 let), pak roverů (dospívajících skautů – 4 roky). Pracoval jsem v různých funkcích v Junáku – asi 7 let jsem byl členem roverského odboru, jsem instruktorem lesních kurzů, na ústředí pak tajemníkem, místostarostou – a v současné době jsem starostou Junáka.

    Kromě skautingu se nejraději věnuji hudbě – tedy jejímu poslechu i aktivně při hraní v kapele. Také sportu – velice rád si zahraju volejbal, mám rád cykloturistiku i vysokohorskou turistiku. A mám rád knížky – literaturu faktu i historické romány. A filmy. A fotografování a….

    Josefu Výprachtickému můžete psát na e-mail josef.vyprachticky@junak.cz

    Petr MolkaPetr Molka, webmaster serveru Adam.cz

    Mé první výkřiky slyšeli v krásném městě na pomezí Čech a Moravy, v Havlíčkově Brodě (dříve Německém). Později, ve školkovském věku, jsem se dostal i s rodiči do Prahy. Přesněji řečeno do bytu, umístěného v rozlehlém areálu motolské nemocnice. Dnes ale už bydlím v rozlehlém areálu jedné příbramské školy. Příbram je krásné hornické město, protkané spoustou chodeb a štol, kde už se nic netěží. Město je na třetím místě v kriminalitě v celé ČR.

    Vystudoval jsem počátkem osmdesátých let střední školu se zaměřením na elektro (slaboproud). Po několikaleté práci v ZPA (později Křižík Košíře) na exportním dlouholetém hitu do tehdejšího Sovětského svazu (čtečce děrné pásky), jsem přes krátkou epizodu na povinném vojenském výcviku (tam se mi tedy hodně líbilo:-), skončil u tajné výroby pro armádu Československé republiky. Krátce po listopadu 1989 se díky mé obratnosti začal rozrůstat trh s knihami, jako další zboží byly i tábornické potřeby. V roce 2000 začínám pracovat na pozici webmaster NICEMu a tím tedy i stránek Adama. A dnes? Dále se v ČRDM starám o ADAMa.

    Jsem dlouholetým členem ČTU – České tábornická unie, v tábornickém oddíle Stopaři. Dnes už jako vedoucí ve výslužbě, jenž se jezdí podívat na tábor, jak to ti naši nástupci dělají. Přivážím jim pravidelnou dávku adrenalinu v podobě pobytu mého syna. Aktivně pracuji v SPJF – Sdružení přátel Jaroslava Foglara v Pražské pobočce. Občas pomáhám jednomu nejmenovanému divadelnímu spolku jako kulisák a herec těch nejmenších rolí.

    Doma mám jednoho čtyřletého synka Vojtu, v množství větším, než malém. Ženu Marii, která již půlku čtvrtstoletí snáší s despektem můj pojem „úklid“. Dále vlastním jednoho psa (psice Bebuna), žadné auto (chci Oktavii) a jedno kolo (přesněji 3/4 kola s názvem Křáp). Nesmím zapomenout na knihovnu s 53 kusy foglarovek. Naší rodinu doplňuje „adoptivní syn“ Rashid (přezdívka Oříšek) z Ugandy.

    Moji oblíbení čeští spisovatelé: Jaroslav Foglar, Vlastislav Toman, Svatopluk Hrnčíř a patolog MUDr. František Koukolík, DrSc.. Nesmím zapomenout ani na čtení fejetonů a povídek své Hromči. Ze zahraničních to jsou Michael Ende a Rudolf Steiner. Když už koukám na televizi (a to velmi málo – já mám totiž malé, hravé a neposedné dítko), tak jsou to americke seriály M.A.S.H. a LOST (Ztraceni). Z českých si nenechám ujít večerníčkového Pata a Mata (povinně i Rákosníčka, Boba a Bobka, Maxipsa Fíka, Malou čarodejnici…) a černobílé Kamarády. Mezi mé zájmy patří rodina, Foglar, tajemno a mystika. Sportovní nadšení dětství a mládí (obecná sportovní příprava za Bohemians, plavaní, košíková, lakros, orientační běh…) mi zůstalo dodnes – rád luštím sudoku pro začátečníky.

    Petru Molkovi můžete psát na e-mail molka@adam.cz

    Autor