První český tábor v historii se konal v červenci 1912. Tedy tábor tak, jak je známe dnes – se stany, kuchyní a pravidelným táborovým programem. Středoškolský profesor A. B. Svojsík vyrazil se svými svěřenci 13. července 1912 pěšky od pražské žižkovské reálky k Lipnici nad Sázavou. Tam tábořili celý měsíc. Další rok již tábořilo 15 skautských skupin a od té doby se tábory staly nedílnou náplní letních prázdnin většiny dětí.

    Od podzimu 1911 konal středoškolský profesor A. B. Svojsík se žáky žižkovské reálky pokusy se skautingem, většinou v Prokopském údolí nebo v Radotíně u Prahy.

    Cesta na první skautský tábor 1912
    První skautský tábor 1912 - zastavení na cestě
    První skautský tábor 1912

    V květnu 1912 vydal Svojsík sedmisetstránkovou knihu Základy junáctví, do které přispěla řada osobností veřejného života, obálku nakreslil Mikoláš Aleš.

    Svojsík sezval chlapce různého věku, sociálního zázemí, schopností i míst, odkud pocházeli, aby s nimi uskutečnil první stálý stanový tábor v českých zemích.

    Na tábor vyrazili pěšky 13. července 1912 od pražské žižkovské reálky, vybavení vezli na vozíku vážícím 300 kg.

    Trasa vedla přes Uhříněves, Kutnou Horu, Golčův Jeníkov a Světlou nad Sázavou, aby tak po čtyřech dnech dorazili do blízkosti Lipnice nad Sázavou – Vorlovského polesí.

    První skautský tábor 1912 - čas jídla
    První skautský tábor 1912 - cvičení gymnastická
    První skautský tábor 1912 - pro zásoby

    Tábor postavili na malé mýtince u potoka, ale většina stanů a táborových staveb – kuchyně, sklípek, přístřešek – stála uprostřed stromů.

    Denní rytmus byl v podstatě totožný s dnešními skautskými tábory. Budíček, rozcvička, program, polední klid, program, večerka a noční hlídky.

    Samozřejmostí bylo pětkrát denně jídlo, které si účastníci sami připravovali. Právě opatřování zásob zabíralo táborníkům množství času a museli se za nimi vydávat dlouhé kilometry.

    První skautský tábor 1912 - účastníci se věnovali klasickým sportům
    Cestou na první skautský tábor 1912
    První skautský tábor 1912 - signalizace praporky

    Kromě tělesných cvičení byly na programu různé sportovní disciplíny: hod oštěpem, vzpírání, střelba, šerm, ale i tenis.

    Výlety tvořily také nedílnou součást táborového programu, oblíbeným místem se stala zřícenina hradu Lipnice.

    Výlety byly doprovázeny zdokonalováním v tábornických dovednostech, jako byla signalizace praporky či poskytování první pomoci.

    První skautský tábor 1912 - umění pozorovati
    První skautský tábor 1912 - účastníci vyrobili loď
    První skautský tábor 1912 - Svojsík si na každého udělal čas

    Hry se tehdy hrály jednoduché, ale vzhledem k jejich novosti byly přitažlivé. Oblíbené bylo různé plížení, pozorování, stopování, ale i dodnes známá Kimova hra, neboli kimovka (hráči se dívají na určitý počet předmětů, po jejich zakrytí si mají na co nejvíce z nich vzpomenout).

    Řemeslná zručnost se rozvíjela na táborových stavbách, ale i několikadenním stavění lodě SKAUT, která poskytla mnoho zábavy na blízkém rybníce.

    I přes den byl čas na osobní rozhovory s vůdcem tábora, A. B. Svojsíkem. Ten pak při večerních ohních vypravoval mnoho příhod ze svých velkých cest po světě.

    První skautský tábor 1912 - na cestěPrvní skautský tábor 1912 - Tábor skončil po měsíci a pro Svojsíka se stal konečným potvrzením o životaschopnosti skautingu v našich podmínkách. Následující rok už tábořilo 15 skautských skupin a od té doby se tábory staly nedílnou náplní letních prázdnin většiny dětí.

    V dnešní době každý rok pořádá Junák – svaz skautů a skautek ČR přibližně tisíc táborů, kterých se účastní přes 23 000 dětí. O děti se stará na 5 000 dospělých dobrovolníků.

    foto archiv Junáka

    Autor