Žil jsem donedávna v představách, že státní orgány a státní úřady formou dotací podporují smysluplné akce, v našem případě akce pro děti. Mýlil jsem se.

    Už vím, že si kraje platí reklamu. Navíc požadují za málo peněz hodně muziky, jak se říká.

    O podporu ankety Zlatý Ámos každoročně žádáme všechny kraje. Na úhradu nákladů regionálních kol – cestovného, nájmu, oběda pro účastníky, případně ubytování. Každý kraj řeší podporu jinak. Ve většině případů formou dotace. Se vším všudy. Od vyplňování formulářů, které vůbec nejsou jednotné, až po vyúčtování, které chce každý kraj taky jinak zpracované. Už jsem si na to zvykl.

    V loňském roce a letos se však v dotačních smlouvách objevila novinka. Cituji ze smlouvy, která je v těchto bodech u všech krajů téměř jednotná (proto jsem název kraje vynechal): „Příjemce se zavazuje k tomu, že v průběhu realizace projektu, bude prokazatelným a vhodným způsobem prezentovat …….. kraj, a to v tomto rozsahu:
    na webových stránkách umístit logo …….. kraje buď v sekci partneři, nebo přímo u podporovaného projektu,
    informovat veřejnost o poskytnutí dotace …….. krajem na svých webových stránkách s odkazem (hyperlinkem) na webové stránky konkrétního projektu, pokud byly zřízeny,
    na všech pozvánkách, plakátech, poutačích, katalozích a podobných nosičích reklamy použít logo …….. kraje,
    instalovat v prostorách realizace projektu logo …….. kraje,
    viditelně uvádět na všech písemnostech, které souvisejí s realizací projektu a při všech formách jeho propagace viditelně logo …….. kraje a skutečnost, že jde o aktivitu nebo službu, která byla podpořena poskytovatelem,
    vydat tiskovou zprávu (případně v rámci tiskové konference) o podpoře projektu …….. krajem, zveřejňovat na všech tiskových materiálech souvisejících s projektem logo …….. kraje,
    zajistit fotodokumentaci o podpořeném projektu.
    1.Všechny formy, rozsah a způsoby prezentace …….. kraje, je před jejich realizací příjemce dotace povinen v dostatečném časovém předstihu konzultovat s administrátorem projektu (zástupcem poskytovatele).
    2.Příjemce dotace je povinen doložit způsob prezentace …….. kraje na CD nebo DVD nosiči a to jako povinnou součást závěrečného vyúčtování celého realizovaného projektu.
    3.Veškeré náklady, které příjemce vynaloží na splnění povinností stanovených v tomto článku smlouvy, hradí příjemce.“

    Odmítl jsem takovou smlouvu podepsat. Proč? Pominu-li fakt, že by na každém letáčku, plakátě, tiskové zprávě, na webu či účetním dokladu (i tam to požadují psát!) bylo 14 stejných vět pouze s jiným jménem kraje a hejtmana a dalších 14 log, zdá se mi požadavek propagace kraje mírně řečeno přehnaný. Mnohdy by to zabralo víc místa, než samotný text o akci (nemluvě o účetních dokladech, kam se to vůbec nevejde!). Nebo si představte místnost, kde se akce koná a kde je 14 krajských log a pak ještě loga těch, kteří si platí reklamu (a tím akci podporují).
    Navíc ještě všechno nechat předem v kraji schválit.

    Občas mi krajští úředníci radí, abych našemu grafikovi a výtvarníkovi vysvětlil, že má dát logo jinam, abych požádal webmastera o úpravu webu, při vyúčtování se pak obracejí na naši účetní. Nechápou a netuší, že celou akci zajišťují dva dobrovolníci, kteří chodí normálně do zaměstnání. Nemáme výtvarníka, grafika, účetní, sekretářku, webmastera, tiskovou mluvčí a další pracovníky. Z dotací je nezaplatíme.
    Dotacemi jednotlivé kraje pokrývají od 0,5% do 2% všech nákladů na anketu Zlatý Ámos. Reklamu však požadují, jakoby platily všechno. Bez toho není možné smlouvu podepsat. Opět cituji, tentokrát z odpovědi na dotaz, jestli to myslí vážně: “Logo musíte mít i na hlavním webu, přestože podporujeme regionální kolo. Takže podmínky publicity dle smlouvy musíte splňovat.“
    A ještě jedna citace z jiného kraje: „Chápu Vaši situaci, ale bohužel musíme trvat na tom, aby znak našeho kraje byl uveden na materiálech, které vydáváte a zároveň žádáme o uvedení věty o záštitě hejtmana ……… kraje pana ……..
    Žádám, aby Váš grafik, který tyto materiály bude zpracovávat, je zaslal na tento email ještě před jejich vytištěním a my velmi operativně provedeme jejich korekturu.“

    A tak se ptám: Jsme tu my pro krajské úřady nebo krajské úřady pro nás? Podporují kraje dobrovolně dotacemi prospěšné akce nebo si platí reklamu? Zdá se, že si platí reklamu. Jenomže to by měla být asi trochu jiná smlouva a jiné finanční plnění.
    Chápu, že se kraj chce na úspěšných akcích zviditelnit. Myslím si však, že by to měl zajistit především z vlastních zdrojů a ne z dotací, které uděluje organizátorům. Například by mohl na svém webu uvádět jakou akci a proč podporuje. Třeba tou větou, kterou vnucuje smlouvou nám. Mohl by vydat letáčky, plakáty a třeba i billboardy, kde by kraj svým občanům hrdě sdělil, že podporuje určité akce. A úplně nejlepší by bylo, kdyby někdo z volených zastupitelů nebo alespoň úředníků na akci osobně přišel. A svou aktivní účastí kraj zviditelnil a propagoval. Jenomže to se za 20 let existence Zlatého Ámose přihodilo jen párkrát a jen v některých krajích.

    Zajímalo by mne, co si o tom myslíte, jak jsou na tom jiná sdružení. Především ta menší, kde není placený funkcionářský a úřednický aparát. A možná by toto mohl být i námět pro jednání ČRDM s krajskými úřady.

    Slávek Hrzal – předseda Klubu Domino, Dětské tiskové agentury

    Autor