Poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Farského nominovaly na Cenu Přístav Dětský pěvecký sbor Jizerka, Junák – český skaut, Liberecký kraj a Sbor dobrovolných hasičů Semily.

    Činností a skutků, díky nimž byl na ocenění navržen, je hodně. Namátkou: Jako starosta nastavil grantovou politiku vůči dětským a mládežnickým organizacím v Semilech, podporoval výstavbu nové knihovny, dětských hřišť, zasadil se o to, že ve městě přibyly veřejnosti volně přístupná sportoviště, cyklostezky… A coby poslanec spolupracuje se spolky dětí a mládeže, přičemž výstupy jeho práce mají výrazný dopad na práci dobrovolníků, kteří se věnují přímé práci s dětmi.

    Co Vám vytanulo na mysli, když jste se dozvěděl o své nominaci na Cenu Přístav?
    Jan Farský si přišel pro Cenu Přístav se svojí ženou a dítetem (foto Jiří Majer)Že sem (do žižkovského divadla Ponec na předávání Ceny Přístav) vezmu i ženu a dítě. Oficiálních akcí z pozice své funkce absolvuji mnoho, a tím jsem i málo doma. Ale nominací se z oficiální akce stala osobní.

    Nositel Ceny Přístav Jan Farský přijímá gratulaci od náměstkyně pro řízení sekce legislativy a strategie MŠMT Dany Prudíková (foto Ota Neužil - prolight.cz)Jaký význam má pro Vás osobně fakt, že jste na ocenění byl navržen třemi neziskovými organizacemi, které se programově zabývají mimoškolní výchovou?
    Ocenění nezmění minulost, ale zavazuje do budoucnosti. Jsem rád, že tomu, co jsme dělali, se dostalo uznání od těch, v jejichž prospěch jsem se snažil – to vždycky potěší. Zároveň vítám, že cesta, kterou jsem spolu s dalšími urazil, nebyla zbytečná a budu se po ní moc rád ubírat dál.
    Vedu skautské středisko v Semilech, zatím jen dva roky, ale předtím jsem byl snad deset let zástupce vedoucího střediska a osm let jsem starostoval… A mohu říct, že jsme se snažili spolkům pokud možno vycházet maximálně vstříc. Ono to teď vyzní možná až příliš ekonomicky, a tím pádem suše, ale každá investovaná koruna do spolků přinášela vždycky největší výsledky…! Když jsme si následně porovnali, jaké efekty máme z toho, když poskytneme příspěvky spolkům, co všechno lidé v nich dokáží i z toho mála vygenerovat za ohromné hodnoty – včetně potěšení pro všechny ostatní nejen v danou chvíli, ale i pokud jde o vliv na jejich budoucí život – tak jsme jim pokaždé rádi něco poskytli. Úprava jeviště navozovala atmosféru přístavního mola (foto Michala K. Rocmanová)Byť – a teď bych byl rád, aby to nebylo pochopeno špatně – jsme se setkali i s tím, že když jsme někdy dávali „na městě“ moc peněz, paradoxně to nemělo kýžený efekt, spíš naopak. Mnohdy totiž právě potřeba invence spojené s faktem, že není všeho dostatek, generovala u podpořených to nejlepší. Stmelovala jejich týmy a spolky daleko víc, než kdybychom jim všechno dali na zlatém podnosu. Práce kolem budování veškerého zázemí vytvářela spolek v pravém slova smyslu. Posilovala ho a dávala mu lepší perspektivu, než kdyby se pro něj všechno udělalo, postavilo, upravilo, zadotovalo a zafinancovalo. Pak by totiž v těch spolcích i výsledcích něco chybělo.

    Poslanec Jan Farský při přvezetí výročního ocenění uděleného Českou radou dětí a mládeže (foto Ota Neužil - prolight.cz)Kterého svého kroku či kroků ve prospěch dětských a mládežnických spolků si asi nejvíc považujete, které Vám daly nejvíc zabrat?
    Asi ty, za které Cena Přístav ve skutečnosti udělena není, což je aktivní vedení. Ono mi sice na jednu stranu dalo nejvíc zabrat, ale na druhou stranu přineslo nejvíc radosti. Nejde tudíž o žádnou mou oběť, o to, že bych někomu vyčítal čas, který jsem tomu věnoval. Pro mě je to neskutečná zábava. A když pak vidím, že se nám dík výborným vedoucím středisko během posledních tří, čtyř let rozrostlo takřka na dvojnásobek, je to tak nádherný pocit, jaký se málokde jinde dostaví.

    Kdybyste měl něco poradit starostům nebo starostkám obcí v jejich postupu vůči dětským a mládežnickým organizacím, jak by Vaše rada zněla?
    Nepřekážet, pomáhat, ale zároveň nevodit za ručičku.

    Děkuji za rozhovor.

    Autor