Podle výkladu Ministerstva životního prostředí (MŽP) je v kompetenci obcí rozhodnout případ od případu, zda je daný stanový tábor poblíž vodního toku z hlediska protipovodňové ochrany akceptovatelný, či nikoli.
Obec nechť také posoudí, zda je schopna zajistit včasné varování táborníků. Ve své odpovědi na dopis předsedy České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleše Sedláčka k pořádání táborů v záplavových zónách to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Bude-li volná plocha v aktivní zóně záplavového území využívána toliko pro umístění táborových stanů, přičemž zázemí tábora spravované provozovatelem bude umístěno mimo aktivní zónu záplavového území, nevztahuje se podle našeho výkladu na takovou činnost zákaz uvedený v paragrafu 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona. Provozovatel tábora by však měl mít i v tomto případě pro plochu určenou ke stanování zpracován povodňový plán, který jednoznačně stanoví kontakty a postup v případě ohrožení území povodní,“ píše ministr Brabec. Upřesnil, že jde zejména o to, aby táborníci byli při případném povodňovém nebezpečí včas informováni o všech důležitých skutečnostech.
Ministr Brabec také uvedl, že MŽP „plně podporuje pořádání letních táborů v přírodě, které jednoznačně přispívají k přímému kontaktu dětí s přírodním prostředím. Zároveň jsme však resortem, který je odpovědný za zajištění efektivní protipovodňové ochrany, s klíčovým cílem předcházení ohrožení životů a zdraví lidí v povodňových situacích. Umisťování dětských letních táborů v aktivní zóně záplavových území zcela jistě riziko ohrožení může představovat, zejména v důsledku v poslední době se opakujících „bleskových“ povodní spojených s výkyvy počasí a klimatickými změnami.“
Ministr proto považuje za nezbytné, „individuálně zhodnotit každý případ z hlediska zajištění včasného varování, okamžité evakuace účastníků i odstranění movitých věcí, které v případě povodně mohou způsobit vážné škody níže po toku.“
Podle předsedy ČRDM se výklad MŽP, obsažený v odpovědi na jeho dopis, zdá být rozumný. „Otázkou samozřejmě zůstává, jak se k němu postaví povodí a obce. Zákon je napsaný tak nejasně, že by i přesto bylo vhodné ho novelizovat a my se o to budeme i nadále snažit,“ říká Aleš Sedláček. A pokračuje: „Jsem rád, že pan ministr vyjádřil naší činnosti podporu a doufám, že následná jednání s povodími a obcemi povedou k ukotvení rozumného přístupu a že budeme společně hledat eliminaci rizik táboření u vody. To má určitě smysl. Oproti tomu formalistický přístup zakazování na základě čáry v mapě nám přijde kontraproduktivní a neopodstatněný.“
Dopisem, na nějž ministr Brabec nyní reaguje, poukázal předseda ČRDM na nepřesné určení toho, jak má být omezena činnost v tzv. záplavových zónách. Jejich neustálé rozšiřování o nové a nové totiž ohrožuje samu existenci celé řady dětských táborů, někdy s úctyhodnou tradicí svého trvání.
Úpravy v návrhu novely „vodního zákona“ (č. 254/2001 Sb. O vodách a o změně některých zákonů) MŽP nyní neplánuje; ministerstvo návrh přepustilo dále do legislativního procesu. ČRDM nicméně hodlá ještě jednat s poslanci o možné úpravě v rámci projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny PČR.
Odpověď ministra životního prostředí Richarda Brabce na dopis předsedy ČRDM Aleše Sedláčka si můžete ve formátu PDF přečíst ZDE
Dopis Aleše Sedláčka ministru životního prostředí Richardu Brabcovi si můžete ve formátu PDF přečíst ZDE
#taboryuvody
