Mohelnický talent roku - dvanáctiletý Honza, kytarista, šachista a matematik

Za své mezinárodní kytarové úspěchy si odnesl také cenu v kulturní kategorii. Ve společenských a přírodních vědách uspěl v roce 2016, kdy vyhrál krajské kolo Matematického klokana a na republice získal bronz, vloni jeho úspěšné tažení zastavila termínová kolize kytarové a matematické soutěže. Diář má nabitý na měsíce dopředu…

„Jsem ráda, že cenu získal právě Honza. Odměnili jsme opravdu hodně šikovných dětí, které vyrůstají v našich školách, oddílech a kroužcích, ale za svou všestrannost si ji opravdu zaslouží,“ zhodnotila loňský ročník Mohelnického talentu místostarostka Mohelnice Jana Kubíčková, která na slavnostním ceremoniálu předávala odměny jeho mamince. Honza byl totiž v té době na další mezinárodní soutěži.

Místo okresního kola matematické soutěže dal vloni přednost soutěžení s kytarou, která je pro něj nejdůležitější. „První kytaru jsem dostal v pěti letech a začal jsem se učit po vzoru staršího bráchy, jeho hudba se mi strašně líbila,“ vysvětlil Honza, který sbírá s bratrem prvenství na folkových soutěžích a sám v klasice. „Ale ty úspěchy jsou vydřený, musím trénovat každý den, aby to k něčemu bylo. Novou skladbu hraju i desetkrát za den. Sice když mám okno, tak se dá i improvizovat, prostě to musím nějak zakamuflovat, ale chci dokázat, že ty výsledky jsou stálý a že se můžu pořád zlepšovat,“ popsal kytarista a dodal, že holky na kytaru (zatím) nebalí.

Místo toho si zapisuje skvělé úspěchy, od písničkářských vítězství v duu s bratrem na republikovém finále soutěží Melodie nebo Folky tonk až po pravidelné úspěchy v klasice, kde už vyhrál kde co, například republikovou soutěž ZUŠ nebo mezinárodní soutěž kytaristů v Prievidzi. „Když s kytarou i zpíváme, tak stačí, aby se to líbilo. Na klasiku je potřeba náročnější publikum, prostě lidi, kteří mají klasickou hudbu rádi,“ zhodnotil Honza rozdíl mezi oblíbenými hudebními obory, které dokáže kombinovat jen málokdo.

S šachovými figurkami začal ještě dříve než s kytarou, tátu vyzval na první partii už ve třech letech. Chlubit se může například druhým místem z mistrovství Moravy a Slezska a bramborovou medailí z republikového šampionátu. „Baví mě i trénovat, řešit různé pozice a diagramy. Když se pak nějaká pozice s podobným motivem naskytne v partii, tak už vím, jak na to,“ dodal malý šachista.

Zatímco hudba a černobílé figurky zřejmě Honzovi zůstanou jako celoživotní koníčky, záliba v matematice by se mohla promítnout i do jeho povolání. Student sekundy olomouckého Gymnázia Hejčín byl už vícekrát první v matematických soutěžích v okrese i celém Olomouckém kraji. „Z matiky mám jedničku, skoro čistou. Nebýt rýsování, tak je čistá úplně. Zatímco kytara a šachy mě vyloženě baví, o matematice bych to zatím neřekl. Prostě mi jde,“ řekl Honza.

Maminka Lucie Kolářová jeho slova potvrzuje. „Honza byl vždycky takový koumes. Řešit různé zapeklitosti ho bavilo ještě dříve, než chodil do školy. Často vlezl ráno tátovi do postele a prosil, ať mu dává slovní úlohy. Třeba bude zrovna tohle ten správný směr, ale to ještě neřešíme my ani on. Teď si skvěle užívá každý den a já jsem ráda, že něco dělá. Výhry a ceny nejsou až tak důležité, to je jen takový příjemný bonus navíc,“ dodala Lucie Kolářová.