Nositel Nobelovy ceny ocenil české studenty za výzkum v léčbě rakoviny i epilepsie

V 11. ročníku prestižní soutěže zaujaly odbornou porotu výzkumy, v nichž se tito studenti zabývali zlepšením léčby rakoviny, epilepsie, ale i lékovými interakcemi a toxiny v potravinách. Talentovaní vědci si zároveň odnesli ceny ve výši 155 000 korun a získali i měsíční stáž ve špičkové francouzské laboratoři.

Soutěž pro studenty farmaceutických věd vyhlašuje Velvyslanectví Francie v Praze ve spolupráci se skupinou Sanofi. „Velice nás těší, že přihlášené práce jsou na opravdu vysoké odborné úrovni. Letos se dokonce poprvé stalo, že se odborná porota ocenila čtyři vědce, namísto obvyklých tří. Oba výzkumy umístněné na pomyslné bronzové příčce byly tak dobré, že se porota i organizátoři rozhodli udělit výjimku,“ popisuje Jana Konopíková, CSR manažerka společnosti Sanofi.

Autoři dvou nejlepších vědeckých prací oceněných v rámci Ceny Sanofi za farmacii získávají každý rok měsíční stáž v prestižní francouzské laboratoři. První tři, tentokrát výjimečně čtyři, pak i finanční prémii. Letos si odnášejí celkem 155 000 korun.

Slavnostní předávání cen proběhlo ve středu 26. června 2019 v historické budově Národního muzea, za přítomnosti velvyslance Francie v České republice, Rolanda Galharaguea. Ocenění laureátům předal profesor Jean-Marie Lehn, vědec, který v roce 1987 společně se dvěma kolegy získal Nobelovu cenu za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul.

Studenti posouvají hranice vědy
Cenu Sanofi za farmacii si z rukou Jeana-Marie Lehna převzala Lenka Loukotová z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Ve výzkumu, jenž odborná porota ocenila, se věnuje novým způsobům léčby rakoviny. „Odhaduje se, že v současnosti je 90 % všech úmrtí na rakovinu způsobeno metastázemi. Ty jsou obecně agresivnější než prvotní nádor a hůře se léčí. Podařilo se nám navrhnout a ověřit novou kombinovanou metodu léčby rakoviny založenou na imunoradioterapii, namířenou právě proti metastázám,“ vysvětluje talentovaná vědkyně. V soutěži pro ni byla největší výzvou závěrečná diskuze s porotci. „Byla ale současně mimořádně přínosná, získala jsem náhledy na moji práci očima odborníků z jiných oborů. Pokládali mnoho zajímavých otázek, bohužel ale na ně zatím nemáme jednoznačnou odpověď,“ doplňuje Loukotová.

Cenu za druhé místo si odnesla Lucie Hyršová za práci zabývající se lékovými interakcemi. „Pohyb látek v těle zprostředkovávají tzv. transportéry. Zajišťují mimo jiné přenos látek obsažených v lécích, a tím umožňují jejich vstřebávání, distribuci a vyloučení z těla. Nám se podařilo odhalit nový mechanismus, jakým je množství jednoho z transportérů v lidském těle regulováno,“ popisuje Hyršová s tím, že současně se zabývali také vlivem některých složek potravy na metabolismus.

„Díky tomu jsme nyní schopní odhalovat některé nechtěné lékové interakce – buď situace, při nichž dojde ke zvýšení koncentrace léčiv v krvi, a tím pádem toxickému ohrožení organismu, nebo případy, kdy se léčiva odbourávají rychleji, než by měla, a to může vyústit až v selhání účinku terapie,“ popisuje vědkyně.

Další z oceněných, Ivona Lhotská, navrhla automatizovaný proces pro určování množství toxinů, jež v potravinách a potravních doplňcích tvoří plísně. „Je to vůbec poprvé, co se podařilo propojit on-line analýzu s předchozím záchytem toxinů na speciálních polymerech. Od vložení vzorku do přístroje až po výsledek už mohou být všechny kroky provedeny automaticky,“ vysvětluje oceněná vědkyně a dodává, že díky tomu je možné analyzovat velké množství vzorků bez obsluhy, která by musela manipulovat s toxickým materiálem. Navíc systém umožní výrazné zrychlení celého procesu.

Třetí místo společně s Ivonou Lhotskou obsadil i Jan Kudláček, který se zabývá výzkumem léčby epilepsie. „Léčba epilepsie je dlouhodobá a pacienti musejí užívat léky mnohdy celý život. Přibližně 30 % nemocných ale léky nezabírají. Pro nalezení účinnějších způsobů léčby je nezbytné pochopit dynamiku epilepsie v dlouhodobém měřítku a objasnit mechanizmy, které řídí dlouhodobé kolísání v náchylnosti mozku ke vzniku záchvatu,“ vysvětluje s tím, že právě výsledky jeho výzkumu mají pro pochopení těchto principů zásadní význam.

„Mechanizmy, které řídí dlouhodobou dynamiku záchvatů, dosud nebyly brány v potaz při vývoji léků a představují nový terapeutický cíl nejen pro léky potlačující záchvaty, ale též pro léčbu epilepsie samotné,“ upřesňuje Kudláček.

O společnosti Sanofi
Společnost Sanofi se věnuje podpoře lidí v jejich zdravotních výzvách. Jsme globální biofarmaceutická společnost zaměřená na lidské zdraví. Chráníme proti nemocem očkovacími látkami, poskytujeme inovativní léčbu, abychom bojovali proti bolesti a utrpení. Pomáháme pacientům, kteří trpí vzácnými nemocemi, a podporujeme miliony lidí s dlouhodobými chronickými chorobami. S více než 100 000 zaměstnanci ve 100 zemích Sanofi transformuje vědecké inovace na řešení zdravotní péče po celém světě.