Člověk si pečlivě střeží své výsadní místo na špici potravního řetězce. V posledních letech jsme ale mohli být svědkem hned několika kontroverzních debat, v kterých botanici, ornitologové a další vědci začali mluvit o vědomí, učení či řeči ve spojitosti se zvířaty nebo rostlinami. Příkladem mohou být studie vedené vědkyní Monikou Gagliano, které předpokládají existenci asociativního učení (viz Pavlovy psi) u rostlin. Jsou tyto vášnivé diskuze oprávněné, nebo dochází ke zmatení jazyků a pojmů, nebo snad člověk bojuje o svou nadvládu nad vším živým?
Abychom neupadli do přílišného filosofování, pokusíme se výše zmíněnou kontroverzi ukázat na příkladu výzkumu vran a havranů.
Pomocí nejnovějších vědeckých výzkumů vran se pokusíme ukázat, zda člověk je co do svých kognitivních funkcí tak moc odlišný od zbytku živé říše, jak se již tak ze zvyku předpokládá.